Waterloo - Belgie

Bitva u Waterloo měla zásadní dopad na vývoj Evropy a dodnes v mnoha jazycích představuje symbol fatální prohry. Roku 1815 uprchl Napoleon z vyhnanství na Elbě a během tažení na Paříž obnovil svou armádu. 15. června stejného roku překonal belgické hranice a vydal se na Brusel. Den nato porazil pruskou armádu, vedenou maršálem Blücherem, a hlavní síly obrátil proti Britům, vedeným 1. vévodou z Wellingtonu, kteří zaujali obranné pozice na svahu 5 km od Waterloo. O dva dny později se mu postavila vojska Anglie, Dolních zemí a Pruska. Napoleon proti nim podnikl několik útoků, ale jeho konec byl neodvratný. Bitva u Waterloo znamenala pád Napoleonova stodenního císařství, ale i konec napoleonských válek v Evropě. 27. června 1815 francouzský vojevůdce v Paříži abdikoval a byl internován na ostrov svaté Heleny, kde o šest let později zemřel.

Na místě, kde byl zraněn princ Oranžský, budoucí král Vilém II. Nizozemský, nechala roku 1826 nizozemská vláda postavit tzv. Lví pahorek. Po 226 schodech lze vystoupat nahoru k 4,5 metru vysokému lvu z litého železa. Autorem 43 metrů vysokého uměle navršeného kopce o obvodu 520 metrů byl Jean-François Van Geel. Ke stavbě bylo použito 28 tun hlíny z okolních polí a svahů, což zcela změnilo tvář okolní krajiny. Když sem roku 1825 přijel vévoda z Wellingtonu, komentoval s povzdechem tuto změnu slovy: „Vzali mi mé bojiště!“

Postupně v okolí vyrůstaly další připomínky této bitvy. V roce 1911 vzniklo třetí největší kruhové panorama v Evropě o výšce 15 metrů a průměru 35 metrů, sestávající ze čtrnácti pláten o celkové délce 11 metrů. Malíř Louis Dumoulin na něm zachytil stav bitvy kolem šestnácté hodiny, kdy 9000 francouzských jezdců zaútočilo na spojence. Novější je Memorial 1815, kde si zájemci mohou udělat představu o bitvě díky animacím, dobovým předmětům, mapkám, uniformám či audiovizuálním pomůckám.