Belgie

Belgie leží u pobřeží Severního moře, ale její pobřeží je dlouhé pouhých 64 km. Belgie sousedí s Nizozemskem, Lucemburskem, Německem a Francií. Spolu s Nizozemskem a Lucemburskem utvořila Belgie po 2. světové válce hospodářskou unii – Benelux, která se spolu s Francií, Itálií a západním Německem stala základem Evropského hospodářského společenství (předchůdce dnešní Evropské unie).

Belgie není rozdělena jen národnostně, ale také její příroda je odlišná na severu a jihu. Pomyslnou hranici tvoří údolí řeky Mázy. Severní část Belgie tvoří mořské pobřeží s písečnými plážemi, které přispěly ke vzniku řady přímořských letovisek, např. světoznámé lázně Ostende nebo Spa. Většinu území Belgie pokrývá nížina střídavě pokryta úrodnou půdou a neúrodnými štěrkopísky. Na jih od řeky Mázy se nachází vrchovina Ardeny proslulá hlubokými lesy. Belgie má mírné podnebí oceánského charakteru s mírnými a vlhkými zimami.

Území dnešní Belgie bylo pro svou „nešťastnou“ polohu místem, kde jiné národy vedly své bitvy. V r. 1815 zde Britové a Prusové porazili Francii pod vedením císaře Napolena v bitvě u Waterloo. Během 1. světové války se zde odehrálo mnoho krvavých bitev, z nichž prosluly boje u Ypres, kde byl poprvé použit i bojový plyn yperit. Během 2. světové války zde proběhla bitva u Ardenu, kde Spojenci porazili Německo a která znamenala výrazný krok ke konečnému vítězství nad Německem.

Belgie se proslavila i na poli umění. Vlámské malířství se stalo od 15. století samostatným výtvarným projevem. Známá jsou jména malířů Jana van Eycka, Rogiera Van der Weydena nebo Pietra Breughela staršího. Vlámské malířství vyvrcholilo v době baroka v osobě proslulého malíře Petra Paula Rubense. Zlatý věk vlámského malířství (15. století) je doprovázen i rozvojem umění belgické tapisérie. Belgické tapisérie určené k pokrytí stěn dodnes zdobí sály zámků a paláců v celé Evropě. Světoznámé je také umění belgické krajky, zejména pak bruselská krajka, která je vypracována z mimořádně jemných přízí.