Černá Hora
Základní informace
Černá Hora leží u Jaderského moře na Balkánském poloostrově.
Území o celkové rozloze 13 812 km² je převážně hornaté, přičemž na severu část tvoří hlavně vápencové hory a plošiny, prošpikované krasovými jeskyněmi a ponornými řekami. Nejvyšší vrchol Černé Hory, zvaný Zla Kolata, dosahuje výšky 2 534 m n. m. a leží v pohoří Prokletije.
V 9. století si na území dnešní Černé Hory vybudovali Římané provincii Illyricum, která po rozdělení Římské říše přijímala jak vlivy katolické, tak i byzantské. Černohorci se postupně vymezovali vůči ostatním slovanským kmenům a i při vpádu osmanských Turků udržovali stále svoji nezávislost, i když samotný název Černá Hora byl poprvé použit až na konci 13. století. Přestože bylo jejich území několikrát vypleněno, nikdy nebyli zcela podrobeni. Roku 1912 vstoupili Černohorci do Balkánského svazu, jehož cílem se stalo vyhnat Turky z Balkánu. Výsledkem však byly také boje mezi jednotlivými členy, což vyvrcholilo po první světové válce vznikem Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, jehož součástí byla i Černá Hora. Tento stát se později změnil na Jugoslávii. Svoji samostatnost získala Černá Hora znovu až v květnu 2006.
K nejvýznamnějším osobnostem černohorské literatury patří básník a diplomat Mirko Petrović-Njegoš, jehož epická skladba Junacki spomenik oslavuje vítězství nad Turky. Do světové literatury se zapsal i Miodrag Bulatović svou knihou Červený kohout letí k nebi a svými filmy především s partizánskou tematikou je známý i režisér Veljko Bulajić.
Návštěvníci Černé Hory si mohou dosyta užít rozlehlých čistých pláží, ale na své si tu přijdou i milovníci hor, historie či architektury. Vedle přímořských letovisek, jako jsou třeba Budva či Bečići, stojí za návštěvu např. hlavní město Podgorica, přístav Porto Montenegro či ostrov Sveti Stefan, spojený s pevninou jen úzkou písečnou šíjí. Opomenout nelze ani největší přírodní záliv Jadranu Boka Kotorska či Národní park Durmitor, vytvořený ledovcem.