Francie

Většina území Francie se nachází v západní Evropě (k Francii také patří malý ostrov Korsika ve Středomoří), ale Francouzskou republiku tvoří i tzv. zámořská Francie, která zahrnuje území v Karibiku, Indickém oceánu, Oceánii, ale také severní a jižní Americe. Ačkoliv je Francie svou rozlohou třetí největší evropskou zemí (po Rusku a Ukrajině), je zároveň jednou z nejřidčeji osídlených zemí Evropy.

Francie je zemí s různorodými přírodními celky. Nejvyšší horská pásma se nachází na jihu a na východě. Na jihu se zvedají těžko přístupné Pyreneje. Francouzské Alpy dosahují na italsko-francouzské hranici své maximální nadmořské výšky. Dále k severu pokračuje předalpské pásmo Jury a u francouzsko-belgicko-lucemburských hranic se zvedá staré pohoří Ardeny. Ve vnitrozemí je nejvýznamnější Francouzské středohoří s náhorními plošinami. Francouzské klimatické podmínky jsou stejně rozmanité jako celá země a závisí na vzdálenosti od moře a nadmořské výšce. Západní polovinu země ovlivňuje Atlantský oceán, který zajišťuje vlhké mírné teplé podnebí po celý rok. Na jihu panují horká a suchá léta a velice mírné zimy typické pro celé Středomoří. Východní Francie má studené zimy a horká léta typická pro oblast střední Evropy.

Jiný kraj, jiný mrav

Žádná zběžná návštěva Francie nemůže přiblížit rozmanitost této země. Území Francie zahrnuje Bretaň s jejím galským námořním dědictvím, germánské Alsasko-Lotrinsko – sporná oblast, o kterou Francie několikrát bojovala s Německem, drsné horské oblasti Auvergne a Pyreneje a středomořské slunečné pásmo. Jednotlivé kraje i jejich obyvatelé se navzájem velmi liší. Rozdílnost francouzského obyvatelstva je částečně dána přílivem přistěhovalců z různých zemí Evropy, ale také ze zemí, které byly v minulosti francouzskými koloniemi. Francouzi jako národ vznikli mísením a ovlivňováním národů, které na tomto území žily – mj. starověcí Keltové, později Frankové, Normani a Burgunďané.

Ve Francii žije i několik národnostních menšin, které si udržují vlastní jazyk a dožadují se větších národnostních práv. K nejstarším patří Bretonci, přímí potomci Keltů, jejichž jazyk – bretonština – dal současné francouzštině mnoho výrazů. V oblasti Pyrenejí žijí na severozápadě Baskové a na jihovýchodě Katalánci. Oba tyto národy obývají i španělskou část Pyrenejí a soustavně usilují o samostatný stát. Při belgických hranicích žije menšina Valonů a Vlámů a v Alsasku si místní obyvatelé udržují vlastní německý dialekt. Na Korsice žijí Korsičané, jejichž jazyk se podobá italštině. Zdejší separatisté dokonce usilují o úplnou nezávislost na Francii (obdobně jako Baskové nebo Katalánci).