Litva

Litva leží na rozsáhlé Východoevropské rovině, kterou vymodelovalo čtvrtohorní zalednění, jehož pozůstatkem jsou četná jezera. Podnebí v Litvě je na západě mírné přímořské a na východě kontinentální.

Hlavní město Vilnius je silniční a železniční křižovatkou, která spojuje zemi s východní Evropou. Jediným velkým přístavem je Klaipéda, který po celý rok nezamrzá.

Baltské kmeny se na území dnešní Litvy usadily na počátku 2. tisíciletí př. n. l. a první litevské státy zde vznikaly od 10. století. Na počátku středověku oblast dnešní Litvy čelila nájezdům Vikingů a od 13. století útlaku Řádu německých rytířů. Rozpínání řádu zastavil vznik Velkoknížectví litevského r. 1240 a spojení Litvy s Polskem r. 1386. Na konci 18. století bylo území Litvy pohlceno Ruskem. V 80. letech 19. století se rozvinulo silné vlastenecké hnutí a dne 18. února 1918 byla vyhlášena nezávislost Litvy. Do r. 1920 zde však probíhaly boje mezi polskými a litevskými vlastenci a ruskými a litevskými komunisty, které skončily mírovou smlouvou, v níž Rusku uznalo nezávislost Litvy. Od konce druhé světové války byla Litva přičleněna k Sovětskému svazu. Od konce 80. let 20. století sílila v Litvě touha po opětovné nezávislosti, která byla vyhlášena 11. března 1990 a kterou Sovětský svaz uznal až v září 1991.

Základní údaje: