Postojnska jama - Slovinsko

V 17. století objevil slovinský historik Janez Vajkard Valvasor nedaleko vesnice Postojna rozsáhlý jeskynní systém s mnoha chodbami a dómy, které asi před třemi miliony let vyhloubila říčka Pivka. Dalších pět kilometrů navazujících podzemních prostor prozkoumal roku 1818 Luka Čeč, který se stal také prvním místním průvodcem.

Přestože Valvasor byl první, kdo jeskyně popsal, značky na stěnách dokazují, že tu lidé byli už ve 13. století, a kosterní pozůstatky zde nalezené se datují až do doby před 50 000 lety. Tehdy tady také začala vznikat bohatá krápníková výzdoba.

Nádherné krápníky rostly během tisíců let kapku po kapce. Za nejhezčí je považovaný pět metrů vysoký lesklý stalagmit z bílého vápence zvaný Briliant, který je symbolem Postojnske jeskyně i celého Slovinského krasu.

Jeskyně byly otevřeny roku 1819 a dodnes je navštívilo přes 36 milionů návštěvníků. O padesát let později sem bylo doplněno elektrické osvětlení a začal tu fungovat malý vláček. Ten je dnes součástí základní prohlídky, která trvá kolem devadesáti minut. Během ní turisté zdolají trasu 3,7 km vlakem a 1,5 km pěšky a navštíví nádherné jeskyně, mezi nimiž vyniká Velká Hora, Bela, Rdeča, Koncertní sál či Velkolepá.

Lze se však přihlásit i na tři specializované prohlídky určené milovníkům adrenalinu. Jejich účastníci stráví v jeskyni od jedné do šesti hodin, během nichž se protahují úzkými průlezy či překonávají na člunu podzemní jezero. Některé z prohlídek dokonce předpokládají předchozí horolezecké zkušenosti.

V Postojnske jame žije mnoho drobných živočichů, ale nejvíce pozornosti přitahuje macarát jeskynní. Tento největší známý v podzemí žijící obratlovec dorůstá délky až 25 cm a dožívá se až sta let. Je slepý a kvůli nedostatku pigmentu má bílou barvu. Není divu, že lidé považovali tyto obojživelníky, které občas vynesla na zemský povrch voda, za mláďata draka, který žije hluboko v podzemí.

Rada: Stálá teplota v jeskyni se pohybuje mezi 8 a 10 °C, a proto je vhodné si v létě s sebou přibalit teplé oblečení.