Vatikán
Základní informace
Vatikán, nejmenší stát na světě, leží v západní části Říma na pahorku Monte Vaticano. Vatikán je sídlem papeže již po mnoho staletí.
Svého vrcholu dosáhl ve středověku, neboť papežové měli právo korunovat císaře Římské říše. Po sjednocení Itálie byl papežský stát připojen k italskému království až do r. 1929, kdy Itálie a Vatikán uzavřeli konkordát, tj. soubor lateránských smluv, podle kterých byl ustanoven v rámci Říma městský stát v jeho dnešních hranicích.
Vatikán má všechny náležitosti státu: banku, peníze, rozhlas, vlastní noviny, známky, železniční stanici a vojsko (tzv. švýcarská garda, která je osobní stráží papeže a jejíž uniformy navrhl slavný renesanční umělec Michelangelo). Dominantou Vatikánu je především bazilika sv. Petra. Další významnou památkou je Sixtinská kaple – toto monumentální dílo je považováno za jeden z vrcholů světového umění. Velkolepá jsou i Vatikánská muzea plná umění z různých kultur a století.
Jedná se o církevní stát, jehož vládce představuje doživotně zvolený papež, který již od návratu papeže z Avignonu roku 1377 sídlí v Apoštolském paláci. Volen je na konkláve v Sixtinské kapli a připadá mu moc jak zákonodárná, tak soudní. Navíc je biskupem Říma a hlavou římsko-katolické církve.
Vatikán začal růst kolem pahorku na pravém břehu řeky Tibery, zvaném Vaticanus Mons. Toto pojmenování vzniklo ze starolatinského slova vates, tedy věštec, a dokládá, že tu už v době římské stála věštírna. Právě v těchto místech byl pohřbený svatý Petr, umučený v nedalekém cirku. Roku 313 věnoval toto území císař Konstantinus papeži Miltiadovi, který zde zbudoval křesťanskou baziliku, a o dvě století později tu vyrostl papežský palác.
Území Vatikánu, obehnané z větší části historickou hradbou, se rozkládá uprostřed Říma na pozemku o velikosti 44 ha. Sestává z baziliky svatého Petra, Náměstí svatého Petra, Apoštolského paláce, Vatikánských muzeí, Vatikánských zahrad a přilehlých budov, ale patří k němu i čtyři exteritoriální baziliky a papežské letní sídlo v Castel Gandolfu.