Vatikán

Svého vrcholu dosáhl ve středověku, neboť papežové měli právo korunovat císaře Římské říše. Po sjednocení Itálie byl papežský stát připojen k italskému království až do r. 1929, kdy Itálie a Vatikán uzavřeli konkordát, tj. soubor lateránských smluv, podle kterých byl ustanoven v rámci Říma městský stát v jeho dnešních hranicích.

Vatikán má všechny náležitosti státu: banku, peníze, rozhlas, vlastní noviny, známky, železniční stanici a vojsko (tzv. švýcarská garda, která je osobní stráží papeže a jejíž uniformy navrhl slavný renesanční umělec Michelangelo). Dominantou Vatikánu je především bazilika sv. Petra. Další významnou památkou je Sixtinská kaple – toto monumentální dílo je považováno za jeden z vrcholů světového umění. Velkolepá jsou i Vatikánská muzea plná umění z různých kultur a století.

Jedná se o církevní stát, jehož vládce představuje doživotně zvolený papež, který již od návratu papeže z Avignonu roku 1377 sídlí v Apoštolském paláci. Volen je na konkláve v Sixtinské kapli a připadá mu moc jak zákonodárná, tak soudní. Navíc je biskupem Říma a hlavou římsko-katolické církve.

Vatikán začal růst kolem pahorku na pravém břehu řeky Tibery, zvaném Vaticanus Mons. Toto pojmenování vzniklo ze starolatinského slova vates, tedy věštec, a dokládá, že tu už v době římské stála věštírna. Právě v těchto místech byl pohřbený svatý Petr, umučený v nedalekém cirku. Roku 313 věnoval toto území císař Konstantinus papeži Miltiadovi, který zde zbudoval křesťanskou baziliku, a o dvě století později tu vyrostl papežský palác.

Území Vatikánu, obehnané z větší části historickou hradbou, se rozkládá uprostřed Říma na pozemku o velikosti 44 ha. Sestává z baziliky svatého Petra, Náměstí svatého Petra, Apoštolského paláce, Vatikánských muzeí, Vatikánských zahrad a přilehlých budov, ale patří k němu i čtyři exteritoriální baziliky a papežské letní sídlo v Castel Gandolfu.