Bellinzona - Švýcarsko
Základní informace
Bellinzona je hlavním městem kantonu Ticino a leží v průsečíku několika alpských údolí. Městu dominují tři středověké kamenné hrady zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Dnešní Bellinzona byla osídlena již v neolitu a během své dlouhé historie těžila ze své strategické polohy na cestě přes alpské průsmyky. Římané si zde postavili opevněné město a když nad zdejší oblastí ve středověku získali moc vévodové z Milána, nechali zde na obranu města vybudovat tři hrady. V roce 1503 pak město i přes rozsáhlé opevnění ovládli Švýcaři a o tři sta let později byl celý kanton Ticino připojen ke Švýcarské konfederaci. Bellinzona se pak roku 1878 stala jeho hlavním městem.
Nejstarší a nejmohutnější z hradů je Castelgrande. Rozkládá se na skalnaté plošině západně od historického centra města, odkud se k hradu dostanete buď pěšky, nebo výtahem. Na tomto místě stávala již římská pevnost a později lombardská obranná věž. Za vlády milánských knížat vznikala od roku 1242 současná stavba, která byla během své historie několikrát rozšiřována. V jižním křídle hradu dnes sídlí historické muzeum, ve kterém se návštěvníci mohou dozvědět informace o dlouhých dějinách města.
Druhým nejstarším hradem je Castello di Montebello, který začal vznikat již ve 13. století. Také v tomto hradě sídlí historické muzeum vystavující archeologické nálezy z této oblasti, ale také středověké zbraně a brnění. Trojici hradů uzavírá pevnost Castello di Sasso Corbaro na východě, postavená v roce 1479. Zde najdeme muzeum lidového umění a tradičních řemesel.
Dlážděné uličky a náměstí bellinzonského Starého města jsou prodchnuty italskou atmosférou. Ve městě narazíme na několik krásných kostelů, neměli bychom minout především goticko-renesanční kostel Chiesa Collegiata dei San Pietro e San Stefano nebo kostel Chiesa di Santa Maria delle Grazie s freskami s tématem Kristova ukřižování z 15. století. V novorenesanční elegantní vile dei Cedri sídlí místní umělecké muzeum s malbami švýcarských a italských umělců 19. a 20. století a také se sbírkou grafických listů včetně prací Alfonse Muchy nebo Oskara Kokoschky.