Carnac - Francie

Slovo carnac pochází z keltštiny a označuje místo, kde je hodně kamenů. A výstižnější pojmenování této lokality si snad ani nelze představit. Vidět tu jsou kamenné řady až 4 kilometry dlouhé, sestávající z tisíců menhirů.

Největší z nich, 20 metrů vysoký Grand Menhir Brise, vztyčili někdy kolem roku 700 př. n. l. Jak to jeho stavitelé dokázali, není dosud jasné, vždyť váží 280 tun a žula, z níž je vytesán, se tu vůbec nevyskytuje. Majestátně vzhlížel do kraje až do 18. století, kdy se během zemětřesení rozlomil na čtyři kusy. K dalším slavným místním megalitům patří dolmen zvaný Stůl obchodníků či 140 metrů dlouhá mohyla El Grah.

Otázkou stále zůstává, proč byl tento komplex vlastně postaven. Dřívější teorie v něm spatřovaly součást keltských pohřebišť či navigační systém pro námořníky, koncem 18. století došlo k odhalení jeho astronomického významu, neboť patrně mohl být užíván mimo jiné i jako kalendář pro setbu a sklizeň. Tuto teorii potvrdil i bývalý profesor strojnictví v Oxfordu Alexander Thom, který z měření megalitů v letech 1970 až 1975 vyvodil jeho funkci jako astronomické observatoře, sloužící především k pozorování pohybu Slunce. S jednou z nejpozoruhodnějších teorií přišel německý inženýr Rudolf Kutzer, který na základě uspořádání menhirů tvrdí, že se může jednat o ležící signální anténu, která díky křemenité hornině mohla být spojena se zesilovacím zařízením. Navíc pod povrchem byla u některých kamenů objevena výzdoba ve tvaru spirál, v nichž mohl být dle Kutzera uložen kovový drát, který menhiry spojoval.

Areál Carnacu se skládá ze tří hlavních lokalit, které byly dříve propojeny v jeden celek. Největší z nich je Ménec, kde stojí 1 099 menhirů ve dvanácti řadách o délce 1,6 km. Nejvyšší stojící menhir o výšce 6,5 metru se nachází v řadách v oblasti Kermario a dalších 594 kamenů ve třinácti řadách se zastřešenou spojovací chodbou lze vidět v Kerlescanu. Právě tady se dle legendy jednou za rok v noci kameny zvednou a pochodují dokola.