Champs-Elysées - Francie, Paříž

Za vlády Jindřicha IV. bylo na místě dnešní Champs-Élysées jen bahnité pole. Na přání královny Marie Medicejské tu však roku 1616 vznikla alej, nazvaná na její počest Alej královny, která vedla z Tuilerijských zahrad. Brzy se stala oblíbeným místem procházek a vyjížděk kočárů. O 50 let později její podobu změnil francouzský zahradní architekt, autor zahrad mimo jiné i ve Versailles, André Le Nôtre.

Název bulváru Champs-Élysées vznikl až v roce 1709. Elysejská pole odkazují na bájné nebe řeckých hrdinů, tedy na místo, po němž všichni touží a kam se chtějí dostat. Jeho popularita pokračovala i během druhého císařství v letech 1853 až 1870, kdy se prodloužená ulice stala oblíbeným místem setkávání Pařížanů a stále častěji i bydlištěm významných osobností.

O symbolickém významu této třídy svědčí i fakt, že když roku 1940 přišli do Paříže nacisté, svoji převahu a vítězství demonstrovali vojenskou přehlídkou právě na této ulici a až do konce okupace tu každý den pochodovala čestná garda. Naopak, když 26. srpna 1944 vstoupil do francouzského hlavního města generál Charles de Gaulle, uspořádal hned první den osvobození Paříže přehlídku právě na Champs-Élysées.

V současné době se tu každý rok 14. července koná monumentální vojenská přehlídka u příležitosti výročí dobytí Bastily. Z televize zná každý tuto ulici jako cílovou rovinku Tour de France a právě odtud každoročně vybíhají tisíce běžců na pařížský maraton.

Dva kilometry dlouhou ulici lze rozdělit na dvě odlišné části. Ve spodní mezi Place de la Concorde a Rond-Point des Champs-Élysées lze vidět divadla, muzea a restaurace, jejichž okázalé budovy jsou zasazeny do zahrad. Na severní straně této třídy se také nachází oficiální sídlo francouzského prezidenta. Západní část ulice pak lemují především luxusní obchody, v nichž lze utratit i nemalé jmění.