Chateau de Chillon - Švýcarsko
Základní informace
Hrad Chillon je nejkrásnějším a nejzachovalejším středověkým hradem ve Švýcarsku. Zaujímá úchvatnou polohu na skalní vyvýšenině na východním břehu Ženevského jezera, kde střeží cestu vedoucí k průsmyku sv. Bernarda.
Počátky hradu sahají do 11. století, přestože jeho současný vzhled pochází převážně z 13. století. Coby svoji rezidenci si jej původně nechala vybudovat savojská hrabata, v roce 1536 jej však dobyli správci města Bern, kteří zde posléze sídlili až do roku 1798.
Během své dlouhé historie sloužil hrad Chillon mnoha účelům – fungoval coby strategická pevnost, arzenál i vězení. Svoji temnou tvář ukázal především v polovině 14. století, kdy bylo ve zdejším vězení zavřeno, mučeno a později upáleno mnoho Židů. Když totiž v roce 1348 v nedalekém městečku Villeneuve řádila morová epidemie, byli právě Židé nařknuti z otrávení zdrojů pitné vody.
Nejznámějším vězněm v historii zdejšího vězení se stal François Bonivard, který obýval hradní kobku dlouhých šest let kvůli politickému pobuřování a svým svobodomyslným názorům (v letech 1530 – 1536). Jeho příběh zaujal anglického romantického básníka lorda Byrona natolik, že o něm napsal svoji slavnou báseň Vězeň z Chillonu z roku 1816 (v některých překladech též Vězeň Chillonský). Lord Byron hrad navštívil společně se svým přítelem a dalším významným anglickým básníkem Percym Bysshem Shelleym a za vznik básně vděčíme jejich tehdejšímu průvodci, který Bonvivardův příběh oběma literátům vyprávěl. Dnes je hlavní turistickou atrakcí hradního vězení podpis lorda Byrona vyrytý na jednom z pilířů kobky. Hrad Chillon vůbec přitahoval mnohé umělce. Psali o něm mimo jiné Hans Christian Andersen, Gustave Flaubert, Victor Hugo nebo Alexander Dumas.
Během prohlídky hradního areálu mají návštěvníci možnost nahlédnout také do kaple sv. Jiří se zachovalými středověkými freskami, do Erbovní síně s erby bernských správců či bývalého hodovního sálu Aula nova nebo Velkovévodského sálu s původním dřevěným stropem.