Friedrichshafen - Německo

Kořeny města sahají až do roku 1274, kdy se objevuje první zmínka o osadě Buchhorn, která o rok později získává městská práva. V roce 1811 došlo ke spojení Buchhornu s vedlejší vesnicí Hofen, a tak vzniklo nové město, pojmenované na počest prvního württemberského krále Friedricha I. Od tohoto panovníka pak město získalo privilegium svobodného přístavu a status překladiště zboží pro obchod se Švýcarskem.

Rozvoj města pokračoval i za vlády Friedrichova syna Viléma I., který v letech 1824 až 1830 přestavěl místní klášter na zámek, jenž sloužil jako letní sídlo roku Württemberků. Roku 1892 zde hrabě Ferdinand von Zeppelin založil svou továrnu, kde prováděl pokusy s řiditelnými balony a vzducholoděmi. 2. července 1902 pak z tohoto místa poprvé vzlétla 128 metrů dlouhá vzducholoď. Továrna funguje dodnes, i když se v současné době zabývá výrobou malých vzducholodí – po předchozí objednávce se v nich lze proletět nad Bodamským jezerem.

Na počátku 20. století se ve Friedrichshafenu začaly otvírat i další továrny, např. firma Maybach tu vyráběla motory a společnost Dornier se zaměřovala na letadla. Během druhé světové války se z města stalo významné průmyslové centrum Německa. Nacisté tu využívali na práci vězně z Dachau a Mittelbau-Dora. Jejich úkolem bylo mimo jiné i vykopat tunely, které měly ochránit výrobu před bombardováním. Cílem náletů Spojenců se Friedrichshafen stal především v období od června 1943 do února 1945. Největší z nich proběhl 28. dubna 1944, kdy byla zničena většina starého centra, a na konci druhé světové války byly srovnány se zemí dvě třetiny města.

Po válce se Friedrichshafen stal součástí francouzské okupační zóny a poté spolkové země Bádensko-Württembersko. V roce 2003 zde byla založena univerzita pojmenovaná po hraběti Zeppelinovi, která jako jediná soukromá univerzita v této spolkové zemi smí zabezpečovat postgraduální vzdělání.