Les Baux-de-Provence - Francie

Vesničku, která se stala jedním ze symbolů Provence, každý rok navštíví kolem milionu turistů. Vznikla kolem pevnosti mocných a krvelačných hrabat z Baux. Příslušníci tohoto rodu po celý středověk děsili široké okolí a neblaze prosluli jako krvežízniví násilníci. Byli přesvědčení, že jejich rodokmen sahá až ke králi Baltazarovi, takže si do svého erbu dali betlémskou hvězdu.

K velké změně však naštěstí pro obyvatele tohoto regionu došlo ve 13. století, kdy se hrad proměnil ve školu, vyhledávanou urozenými ženami. Za nimi se sem zdaleka sjížděli trubadúři, a tak dříve děsivé místo se brzy změnilo v symbol milostné romantiky.

Konec mocné citadely přišel roku 1632, kdy ji kardinál Richelieu rozhodl zbourat jako pomstu proti rebelujícím pánům i obyvatelům vesnice. O deset let později pak zbytky hradu s vesnicí věnoval Ludvík XIII. monackému vládnoucímu rodu Grimaldi, který od té doby používá i titul markýzů z Les Baux.

Ze stejné doby se tu zachovala většina staveb. Úzké dlážděné uličky jsou obklopeny obchůdky se zbožím pro turisty, kteří zde mohou obdivovat nádherná zákoutí, dvorky či několik kostelíků a kaplí. Dech beroucí je i výhled na pokroucené skály údolí Val d´Enfer, které je dle místních pověstí sídlem skřítků, oblíbeným místem setkávání čarodějnic a údajně poskytlo i inspiraci italskému básníku Dante Alighierimu k napsání jeho Pekla.

Název vesnice se odráží i v pojmenování hliníkové rudy bauxit, kterou zde roku 1822 nalezl Pierre Berthier. Velký balvan načervenalého bauxitu můžete vidět u informační kanceláře hned za jediným vstupem do vesnice. Dříve bývala tato ruda velmi využívaná a v okolí Baux se těžil spolu s vápencem v mnoha dnes již opuštěných lomech. V jednom z nich pak vznikl unikátní projekt velkolepé audiovizuální show Carrières Lumières.