Lübeck - Německo

Dějiny ve středověku nejvýznamnějšího města na Baltu jsou spojeny se slovanským osídlením. Kolem roku 700 se na řece Trave asi 20 kilometrů před jejím ústím do Baltského moře usadili Slované. Ti však byli brzy vystřídání Sasy, které v 9. století vyhnal Karel Veliký. Právě on sem poté přivedl své spojence z polabského kmene Vagrů, kteří zde založili město Ljubice. To však bylo zcela zničeno, když jej roku 1128 vypálili Ránové z Rujány.

Dnešní Lübeck založil o patnáct let později Adolf II., který si tu postavil hrad. Z malé německé osady se už roku 1226 stalo svobodné říšské město, které na počátku 40. let 13. století spolu s Hamburkem a Kolínem nad Rýnem podepsalo smlouvu na ochranu námořního obchodu, z níž se později zrodil spolek obchodních měst zvaný hanza.

Centrum města, zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, leží mezi říčními rameny řeky Trave. Mezi nejstarší památky patří tzv. Holštýnská brána, postavená v letech 1466–1477. Hinrich Helmstede se nechal inspirovat vlámskými vzory a vytvořil bohatě členěný štít s válcovitými věžemi. Právě tato brána bývala kdysi jediným vstupem do města.

Na severním okraji centra se zachoval její protějšek tzv. Burgtor, kterému roku 1685 přibyla barokní kopule. Za pozornost stojí i Salzspeicher z přelomu 16. a 17. století, který sloužil jako sklad soli. Lübeck už z dálky zdraví návštěvníky svými věžemi, takže nepřekvapí ani množství jeho kostelů.

K nepřehlédnutelným stavbám patří i originální a působivá radnice, na jejíž výzdobě lze najít jak prvky románské, tak i gotické a renesanční. Rodině nejslavnějšího místního rodáka Thomase Manna je věnováno muzeum v gotické budově Buddenbrookhaus, kde tento nositel Nobelovy ceny žil.

Rada: Při návštěvě Lübecku si nenechte ujít ochutnávku tzv. lübeckého marcipánu, který je ze dvou třetin vyroben z mandlí z Benátek.