Magdeburg - Německo

Název Magdeburgu vychází ze slov Machte, značící sílu či moc, a burg, tedy hrad. Dle historických dokumentů tu už v roce 805 stála francká falc s tržištěm. Největší rozvoj však nastal, když město dostal jako svatební dar syn krále Jindřicha I. Ota I., budoucí císař Svaté říše římské. Právě on tu na podporu východní expanze založil klášter a roku 968 i arcibiskupství. V roce 1188 získal Magdeburg městská práva a až do poloviny 15. století sloužil jako rezidence suverénního arcibiskupského dominia. Během třicetileté války však bylo město po půlročním obléhání vypleněno a ztratilo svůj vliv. K dalším velkým ztrátám došlo i během druhé světové války, kdy bylo zničeno osmdesát procent všech budov.

Centrum města leží na levém břehu řeky Labe. Na náměstí Alter Markt lze najít barokní radnici z konce 17. století, která vyrostla na pozdně románských základech své předchůdkyně. Před ní stojí slavná socha Magdeburského jezdce. Druhý pomník na náměstí je věnovaný politikovi Otto von Guerickovi a připomíná objevení důkazu atmosférického tlaku pomocí Magdeburských polokoulí. Další pokusy tohoto vědce lze vidět v jeho muzeu.

Nejvýznamnější magdeburskou stavbou je mohutný Dóm svatého Mořice a Kateřiny. Původní otonský kostel z 10. století, z nějž dnes zbyly jen sloupy a část krypty, získal dnešní podobu dvěma přestavbami od 13. do 16. století. První gotická katedrála na německém území se pyšní dvěma více než sto metrů vysokými věžemi a bohatě zdobenými portály. Nádherná je i přilehlá kapitula s křížovou chodbou ze 13. století.

Protikladem historických staveb ve městě je Hundertwasserova barevná budova s minimem pravých úhlů, zvaná Zelená citadela.
Rada: Zaslechnete-li výraz magdeburská svatba, nečekejte žádné
veselí. Nazývá se tak jeden z největších masakrů třicetileté války, kdy císařská vojska 20. května 1631 vyplenila město. Ze 30 000 obyvatel přežila toto řádění jedna šestina.