Melrose Abbey - Skotsko

Název městečka, v němž leží jedny z nejkrásnějších ruin v Evropě, odkazuje na jeho keltské obyvatelstvo, neboť se patrně jedná o zkomoleninu keltských slov mail a rhos, označující pokosenou louku.

První opatství v těchto místech založil už roku 651 svatý Aidan z Lindisfarne. Na počátku 12. století pak král David I. požádal mnichy z Rievaulx, aby zde vytvořili nové opatství. Postaveno bylo z růžového kamene v gotickém stylu a jako centrum církevního Skotska sloužilo až do reformace. Základem opatství je kostel Panny Marie ve tvaru kříže svatého Jana. Jeho délka dosahovala 70 metrů a obvod 287 metrů. Žilo tu sto mnichů, z nichž poslední tady zemřel roku 1590. Od té doby opatství chátralo až do počátku 19. století, kdy se o obnovení jeho dřívější slávy zasadil Sir Walter Scott.

Opatství prošlo mnoha rekonstrukcemi, ale bylo i mnohokrát vydrancováno a roku 1544 jej vypálil Jindřich VIII., protože Skotové neschválili manželství jeho syna se skotskou princeznou Marií Stuartovnou. Definitivně pak svůj věhlas opatství ztratilo po kanonádě Olivera Cromwella během občanské války.

Melrose Abbey se pyšní srdcem skotského krále Roberta Bruce, který vládl v letech 1305 až 1329. Jeho tělo našlo místo svého posledního odpočinku v opatství Durfermlinském. Podle pověsti však odvezl jeho srdce sir James Douglas s sebou na křižáckou výpravu, při níž byl ve Španělsku zabit. Srdce, které prý před smrtí mrštil po nepříteli, pak bylo odvezeno a uchováno v Melrose Abbey. Pravda je, že roku 1996 zkoumali historici olověnou schránku, v níž mělo být srdce uloženo. Při otevření v ní našli zapečetěnou menší krabičku, na níž nápis oznamoval, že srdce bylo nalezeno pod podlahou kapituly v březnu 1921 ministerstvem Jeho Veličenstva. Tu již neotevřeli a srdce bylo slavnostně pochováno 26. června 1996, v den výročí bitvy u Bannockburnu, v níž Robert Bruce porazil anglické vojsko.