Ossuaire de Douaumont - Francie, Verdun

Dne 21. 2. 1916 začala u Verdunu deset měsíců trvající bitva. Zpočátku Němci dobyli několik pevností, ovšem poté nastala dlouhá patová situace, která byla ukončena až 19. prosince 1916. Během ní byla francouzským i německým bombardováním srovnána se zemí vesnice Douaumont, z níž dnes zbyla jen kaple a náhrobky na místech, kde stály domy. Roku 1918 byla Douaumont nazvána „obcí, která zemřela pro Francii“.

Pevnost, která se nad vesnicí tyčila, dobyl bavorský oddíl již čtvrtý den po začátku bitvy v době, kdy ji střežilo jen 23 Francouzů. Během krutých střetů o ni tu zahynulo množství vojáků, jejichž ostatky byly v komplexu zazděny. Během 300 dnů bitvy zemřelo, zmizelo nebo bylo zraněno přes 700 tisíc vojáků. Verdunské bojiště bylo poseto ostatky Francouzů i Němců, které nebylo možné identifikovat.

Roku 1923 proto vznikl největší francouzský vojenský hřbitov, na němž jsou v 16 142 hrobech pohřbena těla francouzských vojáků. 7. srpna 1932 pak francouzský prezident Albert Lebrun slavnostně otevřel 137 metrů dlouhou kostnici. Betonová stavba, připomínající dlouhý bunkr, vznikla dle návrhů Léona Azémy, Maxe Endreie a Jacquese Hardyho a okna ze skla a oceli navrhl George Desvallières. Uloženy tu jsou kosti posbírané v okolí, patřící více než 130 tisícům neidentifikovatelným francouzským a německým vojákům. Klenbu této pochmurné stavby zdobí vyrytá jména francouzských vojáků, kteří přišli o své životy během bitvy u Verdunu, ale i později během druhé světové války v Indočíně a v Alžíru.

Stavbě dominuje 46 metrů vysoká věž, z níž se naskýtá rozhled na verdunské bojiště, zabírající plochu 20 km². Při oficiálních příležitostech se rozeznívá dvoutunový zvon Bourdon de la Victoire, který věnoval roku 1927 americký donátor. Nahoře věže také probleskuje červenobílé světlo, které v noci ozařuje bitevní pole.