Pannonhalma - Maďarsko

V samotném městečku je k vidění např. katolický kostel či historická budova sýpky, ale cíl většiny turistů představuje kopec s benediktinským opatstvím, které dominuje širokému okolí. 282 metrů vysoký vrch, původně nazývaný Svatá hora Panonie, dnes nese název po svatém Martinovi, který se dle legendy narodil v nedaleké Sabarii. A právě tomuto světci je zasvěcen i celý klášterní komplex na vrcholu.

Roku 996 sem uherský kníže Gejza přivedl české mnichy z břevnovského kláštera, aby napomohli christianizaci Maďarů. Formálně pak opatství založil jeho syn Štěpán I. Svatý roku 1001. Postupem času zde vyrostl soubor budov v několika architektonických stylech, který přečkal nájezdy, požáry i další katastrofy. Benediktini tu žili až do roku 1786, kdy Josef II. klášter rozpustil a areál přeměnil na vězení. O 16 let později však císař František II. povolil jeho obnovu, aby se zde mohli vzdělávat kněží a učitelé. Školní tradice se zachovala dodnes. Klášter je zřizovatelem gymnázia, na němž studuje kolem 300 chlapců a které patří k nejlepším v zemi.

Příjmy kláštera přichází především z 50 hektarů vinic, na nichž se ze dvou třetin pěstuje bílé víno, a to hlavně rýnský ryzling a sauvignon blanc. Za poplatek se lze zúčastnit ochutnávky v klášterních sklepích. Přestože klášter stále slouží svému původnímu účelu, je možné prohlédnout si některé jeho části. Obdivovat lze např. nádvoří, písárnu, bohatě zdobenou bránu či katedrálu, v níž se dochovaly zbytky zdí z 11. a 12. století.

Klášter býval po mnohá staletí centrem duchovního života i vzdělanosti. Právě tady vznikly první dokumenty psané maďarsky a opatství se pyšní proslulou knihovnou, v níž je uchováno několik tisíc knih a významných historických listin.

Rada: Na levandulové farmě pod kopcem vyzkoušejte kosmetické přípravky, čaj, čokoládu, ale i voňavou pálenku.