Panthéon - Francie, Paříž

Popud ke stavbě Pantheonu vzešel od krále Ludvíka XV. Ten se v roce 1744 vyléčil z vážné nemoci, a protože údajně v těžkých chvílích vzýval patronku Paříže svatou Jenovéfu, rozhodl se na její počest postavit okázalý nový kostel. Stavebním projektem byl pověřen architekt Soufflot, který se zhlédl v inspiraci antikou a vytvořil první neoklasicistní stavbu v Paříži. Pantheon byl dokončen v roce 1790.

V první fázi Francouzské revoluce, nedlouho po dostavění chrámu, bylo rozhodnuto, že se z kostela stane místo posledního odpočinku francouzských velikánů. Jako první tu byl pohřben revoluční hrdina hrabě Mirabeau, jehož ostatky však v Panthéonu vydržely pouhé tři roky a kvůli odhaleným kontaktům Mirabeaua s královským dvorem byly odstraněny. Během následujícího století se Panthéon několikrát změnil z kostela na pohřebiště. V roce 1885 zemřel spisovatel Victor Hugo, jemuž zde představitelé města vystrojili velkolepý státní pohřeb. Panthéon byl odsvěcen a od té doby splňuje pouze účel místa posledního odpočinku významných osobností Francie.

Návrh na uložení ostatků do Panthéonu předkládá Národní shromáždění a konečné rozhodnutí má francouzský prezident. Nezřídka bývají ostatky významných osobností do Panthéonu přeneseny až mnoho let po jejich smrti. Jako zatím poslední tu byl v roce 2002 uložen k poslednímu odpočinku spisovatel Alexander Dumas, který zemřel již v roce 1870. V současné době je v podzemní kryptě pohřbeno asi osmdesát osob, včetně Voltaira, Jeana-Jacquese Rousseaua nebo Pierra Curie a jeho manželky Marie-Curie-Sklodowské, která je tu prozatím jedinou pohřbenou ženou.

V interiéru bývalého chrámu spatříte řadu soch, nástěnné malby zachycující výjevy ze života svaté Jenovéfy a pod kupolí také zavěšenou repliku slavného Foucaultova kyvadla, kterým fyzik Foucault v polovině 19. století dokázal, že se Země otáčí kolem své osy.