Palais des Papes - Francie, Avignon
Základní informace
Papežský palác je sídlo ve francouzském Avignonu, v němž v letech 1335 až 1430 pobývalo pět papežů a poté čtyři vzdoropapeži.
Historie papežského paláce
Ve 14. století nebyl Řím zrovna bezpečným městem. Toho využil francouzský král Filip IV. Sličný jako záminky k přestěhování papeže Klementa V., dříve arcibiskupa z Bordeaux, do Francie. Pravý důvod však byl zcela jiný – předchozí papež Bonifác VIII. odmítl Filipa korunovat římským císařem, a proto Filip chtěl po jeho smrti získat kontrolu nad církví.
Roku 1377 však poslední z řady sedmi oficiálních avignonských papežů, Řehoř XI., přesídlil zpět do Vatikánu. Brzy poté ale zemřel a volba nového papeže proběhla jak v Avignonu, tak v Římě. Proto další papežové, kteří sídlili v Avignonu, jsou nazývání vzdoropapeži.
Papežské schizma, tedy stav, kdy katolická církev má dva nejvyšší představitele, měl ukončit koncil v Pise, kde měli oba papeži dle domluvy odstoupit. Ti to však odmítli a navíc tu byl zvolen papež třetí. O další řešení se pokusil Zikmund Lucemburský svoláním koncilu do Kostnice, ale ani tentokrát se východisko ze svízelné situace nenašlo. Vše ukončila až roku 1477 volba papeže Martina V., jehož uznala celá Evropa.
Co si mohou návštěvníci prohlédnout
Když se Klement V. do Avignonu přestěhoval, usadil se v dominikánském klášteře nedaleko katedrály Notre-Dame-des-Doms. Ten však nestačil následujícímu papeži Benediktu XII., který klášter zboural a na jeho místě roku 1342 postavil nový čtyřkřídlý palác. Ten však o deset let později již nedostačoval Klementu VI., který ke stávajícímu sídlu přistavěl na jihu a na západě nová křídla tzv. Nový palác, čímž jeho plochu zdvojnásobil.
Hrad patřil ve své době nejen k největším, ale i nejpřepychovějším. O většinu vybavení však přišel v průběhu velké francouzské revoluce, během níž revolucionáři nechali odstranit středověké fresky, které stejně jako nábytek a ostatní cenné předměty rozprodali. Budovu pak využívali jako vězení a roku 1810 byla přeměněna na kasárna.
Dnes si tu návštěvníci mohou prohlédnout dvacet pět místností, k nimž patří kaple, klášter, konzistoř, audienční sál o délce přes padesát metrů i soukromé pokoje papežů.
Rada: Při procházení Papežského paláce nepřehlédněte sochu českého krále Karla IV. Ten tu byl se svým otcem na návštěvě u papeže Jana XXII.