Pasov - Německo

Na místě, kde se do Dunaje vlévají řeky Inn a Jilec, založil už v 1. století př. n. l. keltský kmen Bójů opevněné hradiště. Kolem roku 80 n. l. je však odtud vyhnali Římané, kteří si zde postavili hraniční pevnost.

Budoucnost Pasova zásadně ovlivnil v 5. století svatý Severin, který tu založil klášter. Roku 739 pak vzniklo biskupství, jež bylo po mnoho let největším v Římské říši a záhy dosáhlo postavení suverénního knížectví. Jeho bohatství zajišťovala výhodná poloha, neboť Pasov leží na křižovatce významných obchodních cest a vycházela odtud i tzv. Zlatá stezka.

Současnou podobu města určila stavební vlna po dvou obrovských požárech v letech 1662 a 1680, k níž byli povoláni italští mistři. Díky nim tu tak lze obdivovat barokní, rokoková i neoklasicistní průčelí.

K nejstarším stavbám v Pasově patří Veste Oberhaus, tedy Horní hrad knížat-biskupů, vzpínající se nad městem. Postaven byl v době od 13. do 16. století a dnes si tu lze prohlédnout muzeum regionálních dějin, stejně jako i díla místních umělců.

Pozůstatky biskupství je možné najít např. v tzv. Nové biskupské rezidenci, kterou v letech 1713 až 1730 postavili Domenico d´Angeli a Antonio Beduzzi, ale i v raně barokním klášterním komplexu Wallfahrtskirche Mariahilf z první poloviny 17. století.

K vrcholným dílům italského baroka se řadí Dóm svatého Štěpána, postavený v letech 1668 až 1678 na místě starší gotické stavby, která na počátku 17. století vyhořela. Zachovala se z ní jen pozdně gotická východní část a románská krypta.

Významné světské stavby ve městě zastupuje pozdně gotická Stará radnice ze 14. až 15. století, která vznikla spojením osmi šlechtických domů. Její neogotická věž, vysoká 68 metrů, byla přidána až na konci 19. století.