Pergamonmuseum - Německo, Berlín

V letech 1878 až 1886 proběhly ve třech sezónách rozsáhlé vykopávky v Malé Asii, které vedl archeolog Carl Humann. Při nich bylo objeveno velké množství fragmentů tzv. pergamonského oltáře, který vznikl od roku 180 do roku 160 př. n. l. Postavit jej nechal Eumenes II. na památku vítězství nad Galy a zasvětil jej Diovi a Athéně. Po sestavení nalezených zlomků oltáře vznikl obrovský kolos, jehož podstavec je dlouhý 120 metrů. Vyobrazeny jsou na něm výjevy boje olympských bohů s Giganty a legenda o Telephovi. Pro tento oltář vznikla roku 1901 na ostrově samostatná budova.

Brzy se však ukázalo, že by bylo vhodné ji rozšířit i pro další vzácné architektonické poklady. Proto byl vypracováním plánů pověřen Alfred Messel a po jeho smrti dokončil projekt Ludwig Hoffmann, a tak se roku 1912 mohlo začít stavět. Kvůli přerušení během první světové války byla nová budova dokončená až v roce 1930, a stala se tak posledním z pětice muzeí, které na ostrově vzniklo.

Neoklasicistní budova poskytla prostor třem muzeím: Muzeu starožitností, Muzeu starověku Blízkého východu a Muzeu islámského starověku. I přes poškození bombami během druhé světové války, protože obrovské exponáty nebylo možné přestěhovat do krytů, tu lze najít neuvěřitelné poklady, dokládající vyspělost lidské civilizace, ať už vznikly v Babylonu, Ussuru, Uruku či Sýrii.

Mezi zrekonstruovanými stavbami starověkých měst vyniká kromě pergamonského oltáře např. šestnáct metrů vysoká tržní brána z Milétu z 2. století př. n. l., z níž se zachovalo 60 % původních kamenů. Návštěvníci také mohou obdivovat Ištarskou bránu z roku 575 př. n. l., ozdobenou symboly největších božstev Babylonu v podobě draků, býků či lvů, procesní cestu a fasádu trůnního sálu krále Nabukadnezara či fasádu pouštního paláce v Mshattě, který byl nalezen v blízkosti dnešního hlavního jordánského letiště.