Piazza Navona - Itálie, Řím

Na místě dnešního náměstí na okraji centrální části Martova pole nechal roku 85 n. l. postavit císař Domitianus velký stadion. Místo si patrně nevybral náhodou. Archeologické výzkumy prokázaly, že tu už před ním postavili roku 46 př. n. l. César a v roce 28 př. n. l. Augustus menší dřevěné stadiony.
Domitianův stadion byl inspirován řeckými vzory a dosáhl délky 275 metrů a šířky 106 metrů. Vešlo se do něj až třicet tisíc diváků a existují důkazy, že kromě gladiátorských her a simulovaných námořních bitev tu probíhalo mučení a zabíjení křesťanů. Dění na stadionu také dalo patrně tomuto místu název. Předpokládá se, že dnešní Navona vzniklo zkomolením původního in agone na nagone, z čehož byl jen krůček k současnému pojmenování. Stadion byl obnoven roku 228 n. l. za císaře Alexandra Severa a používán byl až do počátku 5. století.

Svoji dnešní podobu začalo náměstí získávat v době renesance. Jeho plocha kopíruje závodní dráhu a paláce, které jej obklopují, vyrostly na základech původního hlediště.

Centrum náměstí tvoří Fontána čtyř řek, kterou po stranách doplňují další dvě: Neptunova a Maurova. Dominantou tohoto místa je však kostel svaté Agnes in Agone. Velkolepá barokní stavba začala vznikat roku 1652 dle plánů Girolama Rainaldiho, kterého však vystřídal Carlo Rainaldi a poté stavbu převzal Borromini, jenž je autorem nádherného průčelí. V interiéru kostela je možné si prohlédnout fresky v kupoli od Cira Ferriho či náhrobek papeže Inocenta X. z dílny C. B. Maina z roku 1730. Za pozornost stojí i odkryté zbytky stadionu, na jehož základech svatostánek stojí.

S kostelem sousedí palác Palazzo Pamphilj, který v letech 1644 až 1650 postavil Girolamo Rainaldi pro papeže Inocenta X. Interiér dnešního sídla brazilského velvyslanectví zdobí fresky a štukatury od Pietra da Cortona.