Pont du Gard - Francie

Vznik mostu Pont du Gard

Celý vodovodní kanál, jehož je Pont du Gard součástí, byl postaven během neuvěřitelných pěti let roku 19 př. n. l. za doby vlády císaře Augusta, aby zásoboval vodou z pramenů řeky Eure u města Uzés 48 km vzdálené nádrže nad Nîmes, odkud voda tekla trubkami do městských kašen. Jednalo se o systém příkopů, tunelů a mostů, jejichž celkový spád dosahoval 17 metrů, tedy v průměru asi 0,3 mm na metr. Voda stačila na zásobování celého města, ve kterém v té době žilo asi 50 000 obyvatel.

Pont du Gard je s výškou 49 metrů nejvyšším mostem, který kdy Římané vybudovali. Postavený je ze šestitunových kamenných kvádrů ze zlatavého pískovce, které otroci ukládali na správné místo pomocí kladek – ještě dnes je v kameni možné zahlédnout značky, které určovaly, kam jednotlivé kameny patří. Za zmínku stojí i fakt, že bloky drží na místě bez malty jen svou vlastní vahou.

Řeka Gard, v létě skoro vyschlá, se v zimě žene údolím silným proudem, který je schopen zničit i nově postavené mosty. Také na to antičtí stavitelé mysleli a Pont du Gard mírně zakřivili, aby byl schopen odolat tlaku valící se vody.

Jak Pont du Gard vypadá

Akvadukt o délce 360 metrů překlenuje údolí šesti základními oblouky, přičemž pouze jeden z nich překračuje řeku. Druhé patro se skládá z oblouků jedenácti a v tři metry širokém nejvyšším poschodí je ukryt vodovodní kanál o výšce 1,8 m a šířce 1,2 m, vyplněný voděodolnou omítkou, kterým denně protékalo 20 000 m³ vody. Archeologové z nánosů usazeného vápence usuzují, že celý systém byl používán nepřetržitě po dobu pěti set let.

Už v 18. století se tento akvadukt stal turistickou atrakcí, kterou chtěli vidět panovníci a aristokracie z celé Evropy. Mezi velké obdivovatele tohoto díla patřil i Napoleon III., který zařídil jeho rozsáhlou rekonstrukci. Není proto divu, že tato úžasná stavba byla roku 1985 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.