San Giovanni in Laterano - Itálie, Řím

Nejstarší křesťanskou baziliku v Římě založil císař Konstantin I. roku 314 jako poděkování Bohu za vítězství nad svým spoluvládcem Maxentiem v bitvě u Milvejského mostu. Název kostela odráží jméno původního majitele pozemku Plautia Laterana. Jeho rodina však byla císařem Neronem vyvražděná a pozemky přešly do majetku Konstantinovy manželky Fausty, která je věnovala církvi.

Kostel ze 4. století prošel po zemětřeseních, ničeních, pleněních a požáru mnoha rekonstrukcemi a přestavbami, ale stále si zachoval svůj původní půdorys. Jeho dnešní podoba pochází ze 17. století, kdy byli rekonstrukcí pověřeni Domenico Fontana a Francesco Borromini.

Hlavní průčelí však pochází až z roku 1745 a jeho autorem je Alessandro Galileo. Skládá se z pěti portálů, z nichž v jednom je tzv. Svatá brána. Balustrádu zdobí patnáct sedmimetrových soch Krista a světců. Ve vstupním atriu je možné si prohlédnout sochu císaře Konstantina a nápis oznamující, že toto je hlavní kostel všech římských chrámů.

Interiér kostela o délce 130 metrů je rozdělen sloupy na pět lodí. Nepřehlédnutelná tu je mozaiková podlaha, pocházející z dílny římské rodiny Kosmati, a nádherný kazetový strop Flaminia Boulangera a Vico di Raffaele. Dominantu baziliky však tvoří hlavní oltář, který ukrývá vzácnou relikvii – desku stolu, na němž svatý Petr sloužil mše. K vzácným pokladům patří i lebky svatého Petra a Pavla, uchované ve zlatých relikviářích.

Svůj význam si kostel zachoval až do roku 1309, kdy se sídlo papeže přestěhovalo do Avignonu. Od té doby chátral až do oprav v 17. století. I přesto je považován za jeden z nejvýznamnějších římských chrámů – konalo se tu několik koncilů, do roku 1870 zde byli korunováni všichni svatí otcové a přilehlý Lateránský palác sloužil po staletí jako oficiální papežská rezidence – bydlelo tu 161 hlav církve.

V Lateránském paláci papežové zde zřídili muzeum křesťanského i pohanského umění, které bylo později přestěhováno do Vatikánu. Palác dnes slouží pouze církevním účelům. Na protější straně náměstí se nachází Svaté schodiště (Scala Santa), po němž podle legendy kráčel v Jeruzalémě Kristus v Pilátově domě. Schodiště nechala přivézt sv. Helena v 5. století a vede k soukromé papežské kapli sv. Vavřince (Cappella di San Lorenzo) ze 13. století, která bývá nazývána Sancta Sanctorum.

Pro české návštěvníky jistě není bez zajímavosti, že zde roku 1204 Inocent III. prohlásil za svatého opata sázavského kláštera Prokopa a v roce 1729 pak Benedikt III. svatého Jana Nepomuckého.

Rada: Chcete-li se setkat s papežem, můžete sem přijít na Zelený čtvrtek, kdy tu každoročně slouží mši.