Strečno - Slovensko
Základní informace
Strečno je slovenský hrad na vápencové skále na levém břehu řeky Váh necelých 10 kilometrů východně od Žiliny, který patří k nejvýznamnějším památkám na Slovensku.
Vyvýšenina, tyčící se do výšky 420 m n. m., byla dle archeologických výzkumů obývána už v době kamenné. První písemná zmínka připomíná hrad a strečianské panství roku 1316. Tehdy se jednalo patrně jen o obytnou věž, jejímž úkolem bylo chránit mýtnou silnici, vedoucí okolo Váhu do Turca. Prvním majitelem byl rod Balašovců, ovšem postupně panství patřilo např. Matúšu Čákovi Trenčanskému, uherským králům, Jánu Korvínovi a dalším. Postupně se Strečno rozrostlo až na plochu 165×61 metr a díky vícenásobnému opevnění na západní a jižní straně, silným stěnám, věžím, bastionu a čtyřem branám se z něj stal nejlépe opevněný hrad v horním Pováží.
Konec jeho slávy přišel na počátku 17. století, kdy Leopold I. pověřil Michala Paulla, aby jej vyhodil do povětří jako trest, že hrad poskytl ochranu povstaleckým Thökölyho vojákům. Výsledkem pak byly neobyvatelné ruiny. Na počátku 20. století byla v důsledku odstřelu při ražení železničního tunely z Žiliny do Vrútok porušena statika budov a následovaly rozsáhlé opravy. Hrad však byl znovu zničen, a to roku 1944. Po archeologickém výzkumu trvajícím šestnáct let bylo pak Strečno zpřístupněno roku 1995 veřejnosti.
K nejvýznamnějším osobám, které zde žily, patří manželka Františka Vešeléniho Žofia Bosniaková. Tato dáma proslula svými dobrými skutky a pomocí nemocným a chudým. „Světice ze Strečna“, jak bývá nazývána, zemřela roku 1644 ve svých pětatřiceti letech, a když skoro po půl století objevili její rakev, tělo zůstalo téměř neporušené. Právě její jméno nesou hradní hry, které se tu konají každý srpen. V létě Strečno ožívá i vystoupením šermířů, sokolníků a k vidění jsou tu i ukázky starých řemesel.
Rada: Budete-li mít možnost, zúčastněte se nočních prohlídek hradu. Stojí to za to!