Unter den Linden - Německo, Berlín
Základní informace
Unter den Linden, tedy Pod Lipami, je nejhonosnější berlínský bulvár a jedna z nejznámějších a nejstarších ulic v hlavním městě Německa.
Ulice vznikla na místě královské lovecké stezky, která spojovala palác s loveckou oborou. Král Fridrich Veliký kolem ní později nechal nasázet tisíc lip a stejný počet ořešáků. Zatímco ořešáky rychle uhynuly, lípy mohutněly a sílily a daly cestě jméno. To jí zůstalo, i když byly všechny stromy roku 1658 vykáceny.
Znovu je tu nechal zasadit v 19. století architekt Karl Friedrich Schinkel, díky němuž se ulice proměnila v hlavní tepnu města, kde se scházeli intelektuálové a aristokracie. Ve 20. století se pak bulvár změnil v zábavní centrum plné kabaretů, kde svoji uměleckou dráhu začala např. Marlene Dietrich. Ani tentokráte však stromy nevydržely navždy. Během druhé světové války je nechal pokácet Adolf Hitler, protože bránily ve výhledu na vojenské přehlídky. Ty, které zůstaly, využili zoufalí obyvatelé Berlína na topení.
Dnes je Unter den Linden „dobrou adresou“, kde kromě kaváren a obchodů našlo své sídlo např. velvyslanectví Ruska a v jeho těsném okolí i USA, Francie a Spojeného království.
Na 1,5 km dlouhé ulici mezi Schossparkem a Braniborskou branou je možné najít i několik významných institucí a památných budov. Sídlí tu např. nejstarší univerzita v Berlíně a zároveň třetí největší v Německu, pojmenovaná po svém zakladateli Wilhelmu von Humboldt. Jeho sochu, stejně jako i jeho bratra klimatologa Alexandra, ztvárnil Paul Otto a prohlédnout si je lze před vchodem do budovy.
Nachází se tu i největší barokní budova v Berlíně. Tzv. Nová zbrojnice byla postavena roku 1706 jako zbrojnice pruské armády. Od 50. let 20. století v ní sídlí Muzeum německých dějin, které vystavuje takové poklady, jako je středověké brnění pro jezdce i koně či Napoleonův klobouk.
O třicet let mladší Palác korunního prince, postavený pro následníka trůnu Friedricha, podlehl jako většina okolních budov bombardování. Po velké rekonstrukci roku 1968 v něm našla své sídlo Národní galerie. Prohlédnout si tu lze i Státní knihovnu, ukrývající deset milionů svazků. Přestože se pyšní barokní fasádou, postavena byla v letech 1903 až 1904.