Zugspitze - Německo

Zugspitze je součástí majestátního vápencového masivu Wetterstein. Její název nevychází ze slova Zug, tedy vlak, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale je doložen už v roce 1590. Jeho základem je výraz Züge, označující strmé skalní žlaby na severní straně hory, které byly ideální cestou pro nebezpečné laviny.

První známý člověk, kterému byl po léta připisován prvovýstup, byl poručík Josef Naus, který stanul na vrcholu hory 27. srpna 1820. Roku 2006 byla však objevena mapa z roku 1770, v níž je zakreslena cesta údolím Reintal až k vrcholu Zugspitze ve výšce 2962 m n. m. Její autor je neznámý, ale dokazuje, že horu lidé pokořili už (nejpozději) v 18. století. O sto let později se začali objevovat první turisté a roku 1855 tu vznikla první ubytovna.

Dnes je již vrchol oblíbeným místem turistů. Každý rok nahoře stane kolem šesti set tisíc lidí. Vyjet se sem dá pohodlně třemi lanovkami. Nejkratší Zugspitz-Gletscherbahn navazuje na zubačku z Garmisch-Partenkirchenu a na 995 metrech překonává převýšení 348 metrů. Tirolean Zugspitzbahn vyjíždí z Ehrwaldu a během deseti minut vystoupá na vzdálenosti 3,6 km o 1725 metrů. Nejmodernější Eibseeseilbahn o délce 3213 metrů byla postavena roku 2017 a nahradila pětapadesát let starou předchůdkyni. Po třech letech stavby v náročných podmínkách a investici padesáti milionů eur zdvojnásobila počet jí přepravených osob – každou hodinu je schopná na horu vyvézt 580 lidí.

Pro ty, kteří chtějí horu zdolat po svých, se nabízí tři trasy. Nejsnazší vede z Garmisch-Partenkirchenu z východní strany kolem horské chaty Knorrhütte. Ze stejného města vychází i nejoblíbenější cesta údolím Höllental, na níž však ve výšce kolem 2000 m n. m. čeká jištěný traverz skalní stěnou. Z rakouské strany pak vychází cesta zvaná Zugspitz-Westweg.

Velkou výzvou je každoročně Zugspitz Extremberglauf, tedy běh na vrchol, při němž závodníci musí na 16 km překonat převýšení 2100 metrů. Je až neuvěřitelné, že jsou borci, kteří to zvládnou za méně než dvě hodiny.