Bazilika sv. Štěpána - Maďarsko, Budapešť

Nepřehlédnutelná dominanta maďarské metropole je pojmenována po prvním křesťanském králi Maďarů Štěpánovi I. Svatém z rodu Arpádovců. Právě on spojil maďarské kmeny a je považovaný za zakladatele uherského státu. Češi jistě ocení fakt, že jej podle legendy pokřtil Slavníkovec, pražský biskup a pozdější svatý Vojtěch.

Na stavbě tohoto svatostánku se vystřídali tři architekti. Práce začal roku 1851 Jószef Hild, ale už o šest let později převzal otěže představitel historismu Miklós Ybl. Právě on bazilice dodal neorenesanční kopuli, která svou výškou 96 metrů odkazuje na rok 896, kdy Maďaři přišli do Karpatské nížiny. Kopule však musela být vztyčena nadvakrát, neboť se již rok po svém vzniku za bouřky zřítila. Ke konci vedení stavby převzal Jószef Kauser, který byl i přítomen slavnostnímu zasunutí posledního klenáku 9. listopadu 1905. Této symbolické akce se zúčastnil i František Josef I.

Baziliku zdobí věž se 6 zvony, z nichž největší svatý Štěpán váží přes 9 tun a svým průměrem, dosahujícím 240 cm, je největším zvonem v Maďarsku. Jedná se však již o druhý zvon tohoto jména, neboť originál odcizili nacisté roku 1944.

V interiéru kostela lze najít množství soch a vitráží. Na první pohled zaujmou mozaiky Károlya Lotze v kupoli či mramorová socha svatého Štěpána od Alajose Stróbla na hlavním oltáři. Vidět tu je i kopie koruny svatého Štěpána, jíž byli od 13. století korunováni uherští králové. K unikátům patří mumifikované předloktí svatého Štěpána, které se nachází v kapli svaté Pravice. Když roku 1038 Štěpán zemřel, jeho pravá ruka se na rozdíl od zbytku těla nerozpadla a lidé začali věřit, že je kouzelná. Někdo ji proto uřízl a relikvie putovala po různých místech, až se roku 1950 dostala právě sem.

Rada: Z vnějšku se okolo chrámové lodi vine ochoz, na nějž se můžete dostat jak po schodech, tak výtahem. Jistě oceníte krásný výhled na město.