Budín - Maďarsko, Budapešť

Vznik Budína je datován do antiky, kdy si Římané u významného brodu přes Dunaj postavili na místě staršího osídlení z doby bronzové město Aquiacum, které se stalo hlavním sídlem provincie Panonie. Své Huny odtud později vedl i Attila a město se stalo také sídlem rodu Arpádovců, kteří stáli v čele maďarského kmenového svazu. Od 13. století byl Budín oficiálním hlavním městem Uherského království a královským sídlem. Roku 1541 jej obsadili Turci a pod jejich nadvládou zůstal po skoro století a půl, než jej osvobodila vojska evropských zemí. I nadále však centrum uherské říše zůstalo přesunuto v Bratislavě.

Stejně jako i v jiných evropských zemích i v Maďarsku se ve 30. letech 19. století začalo prosazovat národní hnutí, vyzdvihující národní historii, kulturu a jejich představitele. S tím přišla i myšlenka na sjednocení Budína a vedlejší Pešti. Ke spojení však došlo teprve 17. listopadu 1873. Až do konce století se pak jednalo o nejrychleji se rozvíjející evropské město. To, co tu však i v té době zůstalo zachováno, byla struktura rozdělení činností. Budín vždy představoval sídlo administrativy a vlády, zatímco Pešť byla centrem obchodu.

V Budíně díky tomu lze najít množství významných památek, z nich některé jsou zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Ve 13. století vznikl hrad, který sloužil jako sídlo uherských králů. O jejich moci svědčí fakt, že se ve své době jednalo o největší komplex gotických paláců na světě. Jen kousek od něj se nachází několikrát přestavovaný gotický chrám svatého Matyáše, v němž se konaly poslední dvě korunovace uherských králů. Rybářská bašta vyrostla na místě původního rybářského trhu a postavena byla na přelomu 19. a 20. století dle návrhu architekta Frigyese Schuleka. Jednalo se o jeden ze symbolů tisíciletého výročí státu. Stejně jako odtud se nabízí nádherná vyhlídka na město i z 235 metrů vysokého Gellértova vrchu, na němž se tyčí citadela, která sloužila jako pozorovatelna nedalekého Hradního vrchu.