Chichester Cathedral - Anglie, Chichester

Historie anglikánské katedrály, vévodící městu, sahá až do roku 681. Tehdy svatý Wilfrid založil v nedalekém Selsey biskupství s první katedrálou v celém Sussexu. Na rozhodnutí londýnské rady byla po normandské invazi přestěhována do obydlenějšího prostoru na dnešní místo.

Na stavbu, při níž byl využit kámen z Isle of Wight, dohlížel první normanský biskup Stigand ze Sesley.

Vysvěcena byla roku 1108, ale brzy poté ji postihly dva velké požáry, a to roku 1114 a 1187, při nichž byla zničena původní dřevěná střecha a celá východní část kostela. Znovu vysvěcena byla katedrála na konci 12. století.

Další požár ji ohrozil v 16. století, po němž byl tento svatostánek přestavěn ve stylu rané anglické gotiky.

K místním unikátům patří jediná dochovaná samostatně stojící zvonice v Anglii, vysoká 82 metrů. Vznikla ve 14. století a opravena byla roku 1721 Christopherem Wrenem. O sto čtyřicet let později se na ní objevily trhliny a došlo k jejímu částečnému zřícení. Oprava dle návrhu George Gilberta Scotta trvala pět.

Archeologické výzkumy prokázaly, že katedrála stojí na místě velkého římského domu. Zbytky jeho mozaikové dlažby je možné si prohlédnout skrze skleněný průzor v podlaze. Katedrála se pyšní i zdvojenou postranní lodí, oknem z roku 1978 od Marca Chagalla či obrazem Grahama Sutherlanda Noli me tangere na oltáři v kapli Panny Marie. Za pozornost stojí i hrobka rodu Arundel, na níž se sochy ztvárňující Richarda Fitzalana a jeho manželky Eleonoru z Lancasteru drží za ruce.

Roku 1262 svatořečil papež Urban dřívějšího místního biskupa Richarda z Wyche. Jeho hrobka se stala poutním místem, ale roku 1538 byla zničena během anglické církevní reformace. Bronzovou sochu tohoto patrona Sussexu od Philipa Jacksona si však i dnes mohou návštěvníci prohlédnout venku v severozápadním rohu katedrály.