Manneken pis - Belgie, Brusel

Roku 1619 byla na rohu ulic Rue de l´Etuve a Rue du Chêne jen kousek od hlavního bruselského náměstí Grote Markt nainstalována bronzová soška vlámského barokního sochaře Jérôme Duquesnoy. Ztvárňovala chlapečka, vykonávajícího bezostyšně svoji potřebu. Její inspirace je záhadou a místní legendy nabízí hned několik možností jejího vzniku.

Jedna z pověstí mluví o synovi místního vévody, který byl přistižen, jak uprostřed bitvy močí u stromu, a v této verzi je dítě symbolem odvahy a neotřesitelnosti belgické armády. Další je stejně tak zasazena do 12. století a líčí, jak ozbrojenci pověsili dvouletého vévodu Gottfrieda II. Brabantského v košíku na strom, aby jej tak ochránili a zároveň měli stále na očích, za koho vlastně bojují. Dítě si z vršku ulevovalo a pokropilo tak armádu nepřátel. Jiná verze zasazuje chlapečka do 14. století, kdy byl Brusel obléhán a útočníci kolem hradeb rozmístili výbušniny. Jejich počínání naštěstí uviděl chlapec Juliaanske, který se v poslední chvíli vyčural na hořící zápalnou šňůru, a tak město zachránil.

Nenápadná, 30 cm vysoká soška zažila mnohá dobrodružství. Roku 1717 ji unesli Francouzi, o necelých 30 let později Angličané, ale nejvíce škody na ní napáchal propuštěný vězeň Antoine Licas. Ten ji v roce 1817 nejenomže ukradl, ale rozbil na kousky, takže o rok později musel být odlitá znovu.

Každý poslední víkend v září slaví Manneken Pis narozeniny. Významná osobnost města, případně slavná celebrita jej při té příležitosti ustrojí do nového oblečku. Těch má chlapeček kolem 700, přičemž první z nich mu věnoval už roku 1698 bavorský kurfiřt Maximilian II. Emanuel. Od té doby městu hlavy státu při svých oficiálních návštěvách věnují šaty v podobně národních krojů.

Čurající chlapeček není v Bruselu osamocen. Roku 1987 k němu v ulici Impasse de la Fidélité přibyla čurající holčička (Jeanneke pis) a o 11 let později mohli návštěvníci města poprvé vidět i sošku čurajícího psa (Zinneke pis).