Museo del Prado - Španělsko, Madrid

Vznik a historie muzea

Roku 1785 navrhl španělský architekt Juan de Villanueva budovu přírodovědeckého muzea a přilehlou botanickou zahradu. Stalo se tak na přání krále Karla III., který chtěl v rámci rozvoje Madridu zastavět místo oblíbených procházek, zvané Paseo del Prado. Název oblasti, kde slovo „prado“ znamená ve španělštině „louka“, se později přenesl i na název muzea.

Velkorysý projekt byl však přerušen během španělské války za nezávislost, takže muzeum dokončil až Karlův vnuk Ferdinand VII. Ten je také přeměnil na přání své manželky Isabely na Královské muzeum malířství a sochařství a jako jeho základ použil sbírku umění španělské královské rodiny.

Když 19. listopadu 1819 bylo muzeum otevřeno veřejnosti, mohli tu lidé obdivovat přes 1500 děl světových umělců. O padesát let později byla galerie znárodněna a získala dnešní název Museo del Prado. Každá vláda se pak snažila obohatit její sbírku o další unikáty, takže roku 1918 musela být budova rozšířena a na počátku 21. století další přestavba využívající podzemí zvětšila výstavní plochy na 16 000 m².

Vystavená díla v muzeu del Prado

Dnes tu návštěvníci mohou obdivovat přes 7 600 obrazů, více než tisíc soch, 3000 rytin a 6400 kreseb a místní knihovna skrývá více než 60 000 uměleckých monografií.

Základ sbírky tvoří 4600 pláten španělských mistrů, mezi nimiž vyniká Diego Vélazquez či Francisco Goya, druhou nejpočetnější skupinou pak jsou Italové, např. Sandro Botticelli, Caravaggio či Raffaelo Santi. Z hlediska počtu pak následuje vlámské umění, jež zde zastupují např. Hieronymus Bosch, Anthonis van Dyck či Rembrandt. Neméně významná je však i sbírka německých, francouzských a anglických malířů.

Rada: Chcete-li ušetřit peníze za vstupné, navštivte Museo del Prado od pondělí do soboty od 18.00 a v neděli již od 17.00, kdy do něm můžete vstoupit zdarma. Počítejte však s dlouhou frontou u vstupu.