Palazzo Vecchio - Itálie, Florencie
Základní informace
Palazzo Vecchio je dominanta Florencie a symbol moci dřívějších vládců, který stojí v centru města na náměstí Piazza della Signoria. Na stěnách vstupního atria jsou znázorněna nejdůležitější města habsburské monarchie včetně Prahy. Před palácem na náměstí Piazza della Signoria si lze prohlédnout kopii nejslavnějšího symbolu Florencie, mramorovou sochu Davida od Michelangela.
Budovu z mohutných kamenných bloků navrhl jako sídlo městské správy architekt Arnolfo di Cambio. Postavena byla v letech 1299 až 1314 a její součástí je i čtyřiadevadesát metrů vysoká věž.
V letech 1540 až 1550 tu bydlel Cosimo I. Medicejský. Po povýšení do velkovévodského stavu si však za své hlavní sídlo zvolil Palazzo Nuovo, a tak se původní palác, zvaný Signoria, začal označovat jako Palazo Vecchio, tedy Starý palác.
Na konci 40. a 50. let 19. století v něm zasedaly dočasné italské vlády, poté tu bylo sídlo poslanecké sněmovny a ministerstva zahraničí a roku 1872 se budova dostala zpět do rukou města.
Na stavbě zaujme už vstupní portál s dvojicí lvů na modrém podkladu se zlatými liliemi či pod cimbuřím umístěné erby měst spadajících pod Florencii.
Úchvatné nádvoří se sloupy podpírajícími arkády vzniklo v 15. století u příležitosti svatby Jany Rakouské s nejstarším synem Cosima Medicejského Francescem. Jeho stěny zdobí osmnáct velkých fresek a obdivovat tu lze i sousoší Samsona a Filištinských od Pierina da Vinci či půvabnou kašnu s okřídleným bronzovým andílkem, držícím delfína.
Interiéru dominuje velkolepý Sál pěti set o rozměrech 53×22 metrů. Svůj název získal podle počtu členů rady, která tu zasedala. Původní výzdoba Leonarda da Vinci a Michelangela se však bohužel nedochovala, ale i tak tu lze obdivovat nádhernou pozdější Vasariho přestavbu, při níž zvednul strop do výšky osmnácti metrů a ozdobil jej výjevy z dějin Florencie.
Vynechat nelze ani audienční sál, v němž se za Cosima Medicejského konaly ceremonie, pracovnu Franceska I. či úchvatné sály o poschodí výš. K těm nejzajímavějším patří tzv. komnaty živlů, zdobené mytologickými náměty a Vasariho freskami, sál lilií či sál map s třiapadesáti zeměpisnými mapami.