Pavilon Secession - Rakousko, Vídeň

Na konci 19. století dominoval evropské architektuře historicismus, vycházející ze starších staveb různých období. V kontrastu k němu se pak objevil nový svěží a hravý styl, který vznikl v Bruselu, ale brzy uchvátil většinu Evropy i Spojených států amerických, ať již pod názvem art nouveau, Jugendstil, Modern Style či secese.

Tento umělecký směr vyvolal pobouření konzervativních kruhů a mnohé neshody mezi umělci. Roku 1897 proto Gustav Klimt spolu s dalšími opustili Asociaci vídeňských umělců, sídlící v Künstlerhausu, aby založili nový umělecký spolek Sdružení rakouských výtvarných umělců, známý spíše jako Wiener Secession.

Pro svou tvorbu potřebovali výstavní prostory, a tak se sami složili na pavilon, který vyrostl na pozemku poskytnutém zdarma městem Vídeň. Projektu se chopil opavský rodák architekt Joseph Maria Olbrich, který již následujícího roku dokončil moderní bílou secesní budovu, jíž dominuje listová kupole, vytvořená z více než tří tisíců pozlacených kovových lístků. Tuto „zlatou hlávku zelí“, jak bývá přezdívána, obklopují čtyři malé hranaté věžičky, zdobené jen jednoduchým vlysem.

Mohutný hlavní vchod, v němž hraje zásadní roli kontrast bílé a černé, zdobí obrovské mísy podpírané želvami, které slouží jako květináče. Nahoře lze vidět nápis Der Zeit ihre Kunst, který lze přeložit jako: Každé době její umění. Každému umění jeho svobodu. Nápis vlevo od vchodu Ver Sacrum pak odkazuje na časopis vídeňských secesionistů, hlásající rozkvět nového umění.

Suterén stavby zdobí třicet čtyři metrů dlouhý Beethovenův vlys z roku 1902, zobrazující Klimtovu interpretaci skladatelovy 9. symfonie.

Výstavní plocha o rozloze 1 000 m² byla původně určena pro krátkodobé expozice členů spolku i dalších umělců nastupujících směrů, jakými byly např. symbolismus či dekadence, a dnes se zde konají výstavy současných umělců.