Walhalla - Německo, Regensburg

Kníže Ludvík, korunní princ Bavorského království, byl obdivovatelem antického Řecka a renesanční Itálie. Inspirován jejich uměním a kulturou začal sbírat busty velikánů, které spojoval německý jazyk. Když se v roce 1825 stal králem, vlastnil jich již šedesát a rozhodl se pro ně vystavět důstojný chrám, který by pomohl probudit sounáležitost Němců v Evropě. Inspirovat se nechal jak jinak než antikou – jeho dvorní architekt Leo von Klenze proto navrhl obrovskou neoklasicistní budovu, jejíž rozměry i podoba, zdobená velkolepým sloupořadím, vychází z athénského Parthenonu. Velikost a důležitost této stavby je zdůrazněna její pozicí na vyvýšené terase, k níž vede 358 schodů širokého schodiště.

Vnější strany chrámu zdobí reliéfy připomínající důležité události německých dějin: na severní straně lze vidět výjev z bitvy v Teutoburském lese, která se udála roku 9 n. l., a římsa na jižní straně zobrazuje vznik Německého spolku v roce 1815
.
Oproti strohé podobě vnějšku chrámu ze světlého kamene překvapí jeho interiér. Ten je daleko barevnější, jemnější a zdobnější a dominuje mu velká socha Ludvíka I. Bavorského. V současné době si tu lze prohlédnout kolem sto třiceti bust z bílého mramoru a asi pětašedesát pamětních desek. Věnovány jsou významným německy mluvícím velikánům, ať už to jsou politici, vědci, světci či umělci.

Nejhlouběji do dějin návštěvníky zavede náčelník Arminius, který zvítězil v bitvě v Teutoburském lese, ale vedle něj lze najít i množství historicky mladších osobností, jako je např. svatý Bonifác, Chlodvík I., Martin Luther, Mikuláš Koperník, Petr Paul Rubens, Wolfgang Amadeus Mozart, Richard Strauss, ale i Albert Einstein či maršál Radecký. Busty jsou stále doplňovány a o jejich umístění sem rozhoduje vláda. Podmínkou ovšem je, že dotyčný je alespoň dvacet let po smrti a že pocházel z německého jazykového prostředí.

Název památníku vychází ze severské mytologie. Valhalla byla pevnost, do níž valkýry, krásné a nebezpečné dívky, přiváděly padlé bojovníky, jejichž duše vybraly na bitevních polích. Na rozdíl od severské Valhally se však do té německé mohou dostat jak muži, tak ženy.