Ca’ d‘Oro - Itálie, Benátky
Základní informace
Ca’ d‘Oro, neboli Zlatý dům, oficiálně nazývaný Palazzo Santa Sofia, je jedním z nejobdivovanějších a nejhonosnějších paláců u Canal Grande v italských Benátkách.
Canal Grande (česky Velký kanál) o délce 3,5 km je se svou šířkou 30 až 70 metrů a hloubkou pěti metrů největší vodní ulicí v Benátkách. Již od prvních dnů Benátské republiky představoval hlavní dopravní tepnu, a tak není divu, že se z něj brzy stala „dobrá adresa“ a každá významná rodina tu chtěla mít své sídlo.
Nejinak tomu bylo u rodiny Contarini, z níž v letech 1043 až 1676 vzešlo mnoho dóžat. Že se jednalo o muže schopné i významné, dokazuje už první z nich Domenico, který se významně podílel na stavbě chrámu svatého Marka.
Na počátku 15. století pověřil Marino Contarini architekta Giovanniho Bona výstavbou výstavního paláce u Canal Grande. Bono přizval ke spolupráci svého syna Bartolomea, a tak v letech 1428 až 1430 vyrostl na břehu centrální dopravní tepny Benátek přepychový palác, jehož hlavní fasáda, obrácená k vodě, byla zdobena zlatými plátky. K vedení kamenických prací byl přizván Matteo Raventi, který využil umu benátských a lombardských řemeslníků.
Vznikl tak nádherný palác, který je úchvatným příkladem vrcholné benátské gotiky, jež se zavedením kružby, tedy výplně oblouků, blíží tzv. plaménkové gotice. Fasáda jednoho z nejstarších dochovaných domů ve městě je bohatě zdobená filigrány a barevnými efekty.
Až do pádu Benátské republiky roku 1797 zůstal palác ve vlastnictví rodiny Contarini, poté však rychle střídal majitele, kteří v něm prováděli necitelné změny. Proto, když roku 1916 připadl státu, bylo nutné provést rozsáhlou rekonstrukci, která mu vrátila pozdně gotickou podobu.
Dnes v paláci sídlí galerie Giorgia Franchetti, založená na umělecké sbírce barona Franchettiho. Ve dvou poschodích tu převažuje středověké malířství a sochařství, k jehož skvostům patří např. obraz svatého Šebestiána, ochránce Benátek, od Andrey Mantegna, pro nějž nechal baron Franchetti vystavět kapli zdobenou mramorem. Z renesančních děl nelze přehlédnout sochu Dvojportrét Tullia Lombarda či Sansovinovu Madonu s dítětem.
Nejvýznamnější poklady se však nacházejí ve druhém poschodí. Prohlédnout si tu lze Tizianovu Venuši, Spící Venuši Paria Bordona či dvě krajinomalby Francesca Guardiho. Ze zahraničních autorů se galerie pyšní díly např. Jana Van Eycka a Van Dycka.